Dron vlétl pod autobus...
Milí přátelé,
minulá cesta na Ukrajinu byla poměrně náročná. Jeli jsme třemi dodávkami a jedním osobní autem, které jsme vezli pro kaplany. Doprovázeli mě šikovní řidiči, mé děti Filip, Klárka a Kryštof a také velmi obětavý mladý muž Miki.
Po sedmi hodinách cesty nás na slovensko-ukrajinské hranici policisté odstavili do kolony pro kamiony. Jako humanitární pomoc máme možnost kolony objet, tentokrát nám to ale neumožnili. Čekali jsme tam 26 hodin. V noci jsme museli neustále popojíždět, takže se nedalo spát. Byl to trochu masakr, ale zvládli jsme to.
Nakonec se vše podařilo a mohli jsme předat 300 potravinových balíčků, které připravila Evangelická církev ve Vsetíně a Metodistická církev v Praze. Převezli jsme také oblečení ze sbírek v Ostravě a Olomouci a předali osobní vůz Dacia s pohonem 4x4. Já jsem na Ukrajině ještě zůstal kvůli dalším pracovním schůzkám.
Při setkání s týmem žen, který pořádal rehabilitační pobyt pro vdovy a sirotky, jsem měl pocit, že kaplanky i terapeutky jsou dost vyčerpané. Později jsem zjistil proč. V jejich týmu měla být ještě jedna žena – při cestě autobusem pod něj vlétl dron a vybuchl. Přišla o nohy a nyní je upoutaná na lůžko. Starají se o ni její rodiče, kteří ji musí i přebalovat. Je svobodná a prožívá stres z toho, kdo se o ni postará, až tu rodiče nebudou. V takových chvílích máte slzy v očích a neslušná slova na jazyku.
Můj kolega Jakub připravuje pobyt obnovy právě pro takové dobrovolníky, kteří už více než čtyři roky slouží vdovám a sirotkům. Sami nesou těžké dopady války na své životy a rodiny a zároveň prožívají sekundární trauma při pomoci druhým. Jsem velmi vděčný, že Jakub s týmem připravuje tento pobyt, který je koncipován pro 140 osob. V příloze posílám Jakubův dopis – prosím, přečtěte si ho a zvažte, zda vy nebo někdo ve vašem okolí můžete tuto klíčovou službu podpořit.
Milí přátelé, dnes společně s dalšími odjíždím do Mukačeva do dětské nemocnice. Následující den do Kyjeva, opět do dětské nemocnice a Centra pomoci. Pokud to bezpečnost dovolí, pojedeme poté do Sumy a následně do Poltavy a zpět do Žitomiru. Když si na nás vzpomenete, budeme velmi rádi. Pokud máte pro nás nějaký vzkaz, klidně napište. I za to budeme rádi.
Pěkný den
Petr Húšť – humanitární pracovník na Ukrajině
